Vlašský dvůr
Vlašský dvůr připomíná typický hrad středověku. Je opevněným sídlem, které bylo postaveno na popud krále Václava II. na konci 13. století. V tu dobu byl objekt obehnán příkopy a to hlavně z bezpečnostních důvodů. Po roce 1300 měly v jeho prostorách místo mincovní a horní úřady a samozřejmě i královská mincovna. Vlašský dvůr, původně v gotickém stylu, byl několikrát přestavěn.
Dlouhou dobu zde bylo středisko hospodářské moci České země. Sloužil jako sídlo panovníka. Ten navštěvoval Kutnou Horu právě z důvodu těžby stříbrných rud. Stříbro se skladovalo v prostorách Vlašského dvora.
Nejrozsáhlejší stavební úpravy byly provedeny za panování Václava IV., který zde trávil neobvykle spoustu času. Stěny Vlašského dvora byly svědky i významných jednání státu. Jednou z důležitějších událostí bylo kupříkladu vydání Kutnohorského dekretu.
V době výstavby kostela svatého Jakuba a chrámu svaté Barbory vzniká v tomto místě, již zmíněná, mincovní pokladna, královská kaple anebo mincovní dílny. Mincovní dílny, takzvané šmitny, byly velice vysoké a to kvůli světlu a odvětrávání. Stavba byla ozdobena chrliči ze železa. Ve spodní části se nacházelo skladiště. V patře pak našly své místo účtárna, kanceláře a archiv.
Po té, co na český panovnický trůn nastoupil rod Habsburků, přestal Vlašský dvůr plnit funkci královského sídla. Ale pořád zůstával centrem mincovnictví. Avšak došlo i na zrušení královské mincovny a to v polovině 18. století.
Vlašský dvůr se stal sídlem městské radnice. V období napoleonský válek působil ale i jako špitál pro vojáky.
V současnosti zde můžeme najít výstavu spojenou s historií mincovnictví. Návštěvníci si mohou také prohlédnout interiéry a to i královskou kapli, pokladnici či audienční síň. Královská kaple byla vysvěcena na konci 15. století. Vysvěcení byl svědkem i král Vladislav Jagellonský. Kapli zdobily obrazy s výjevy svatého Václava, svaté Ludmily a podobně. Dnes je můžeme vidět v okresním muzeu. Součástí kaple dnes jsou jen oltáře, ty zobrazují například Smrt Panny Marie. Historicky významným předmětem je dřevěná soška Krista. Ta měla mimo jiné funkci schránky ukrývající cenné dokumenty. Ze začátku byl půdorys kaple nepravidelný. Ale při přestavbě se srovnal do čtverce. Kaple byla vyzdobena malířskými pracemi manželů Urbanových. Najdeme zde secesní malby vyobrazující legendy svatých. Vitráže jsou rovněž jejich dílem. Místní varhany jsou zase z místní dílny Jana Tučka.
Při vstupu do královské pokladnice můžeme zpozorovat latinský nápis „Noli me tangere“. V překladu znamená „Nedotýkej se mne“. Má za účel varovat všechny ty, kteří by se pokusili z pokladnice ukrást peníze. Nápis se nachází na portálu od Matěje Rejska. Okna jsou zdobena reliéfy představující práci horníků. Jedním z nejvýznamnějších předmětů, dodnes zachovalých, se považuje kopie rukopisu Horního zákoníku sepsaným Václavem II.
Na Vlašském dvoře je jednou z důležitých místností i královská audienční síň, která vznikla na začátku 15. století. Je vyzdobena freskami, které znázorňují historické události Kutné Hory. Vybavení místnosti je z konce 19. století. Jediným starším vybavením jsou konšelské lavice. Předpokládá se, že ty jsou z dílny Jakuba Nymburského a pochází ze začátku 16. století. Najdeme tu také městský znak, na kterém jsou vyobrazeni havíři perkytlích bílé barvy. Ve znaku nalezneme jejich atributy a to kladiva a šígle. Erb je doplněn lvem se dvěma ocasy a říšskou orlicí.
