Chrám sv. Barbory
Chrám svaté Barbory se nachází na skalisku nad řekou Vrchlicí a dominantně vystupuje nad městem. Už na začátku 14. století (okolo roku 1300) tady stála hornická kaple zasvěcena právě zmíněné patronce horníků sv. Barboře. Později se kaple začala přestavovat na chrám. Stavba tohoto chrámu počínajíc rokem 1388 se stala velkolepou událostí. Začala se budovat gotická sakrální stavba, která byla financována z peněžních prostředků získaných právě těžbou stříbrné rudy. Monumentální chrám měl být minimálně srovnatelný s již postaveným cisterciáckým klášterem v Sedlci. Stavba trvala velmi dlouho dobu, přičemž definitivně dokončena byla roku 1905. Poté, a to ve 2. polovině 20. století byl ještě novogoticky upraven. V současné době můžeme chrám sv. Barbory považovat za jeden z nejkrásnějších sakrálních staveb v gotickém stylu nacházejících se v Evropě.
V 1. polovině 17. století, okolo roku 1626, začal chrám spravovat jezuitský řád. Stoupenci tohoto řádu nechali objekt barokně upravit, a to jak zvenčí tak zevnitř. Barokní vybavení se značilo kombinací zlaté, černé a bílé barvy. Dále odstranili původní stanovou střechu a nahradili ji střechou valbovou (tato úprava byla provedena v roce 1735). Etapa barokních úprav skončila až spolu se zrušením jezuitského řádu v roce 1773.
Další důležitá přestavba se udála v letech 1884 až 1893 z iniciace městského spolku Vocel. Stavitel Ludvík Lábler zrealizoval změny podle představ architekta Josefa Mockera. Jednou ze zásadních změn, které dosti změnily vzhled stavby, byla instalace vitráží na začátku 20. století. Ty byly vyrobeny podle návrhů Františka Urbana.
Interiér chrámu je prostorově rozdělen vysokými pilíři. Světlo do chrámu proniká skrze 50 oken. Najdeme zde bohatou sochařskou výzdobu. Zmínit musím alespoň figurální plastiky pocházející ze 17. století a jsou umístěny na emporách. Plastiky představují alegorii křesťanských ctností, konkrétně Statečnost, Opatrnost, Spravedlnost a Mírnost. Nachází se zde i kazatelna z období renesance. Kazatelna má barokní obložení, které můžeme datovat do roku 1665. Je zdobena čtyřmi plastikami zobrazujícími evangelisty a jejich atributy. Jde o svatého Lukáše a býka, svatého Matouše a anděla, svatého Marka a lva, a svatého Jana a orla. Můžeme zde pozorovat nádhernou síťovou klenbu. Ta byla dokončena o sto let později, okolo roku 1499. Na svorníkách této klenby můžeme zahlédnout sochu Krista a atributy svatých či svaté latinské nápisy. Nádherně provedená je i ozdobná schránka na monstranci1.
Důležité je zmínit se i o hlavním oltáři. Jde o novogotický pětikřídlý oltář s reliéfem. Ten přestavuje Poslední večeři Páně. Vyřezán byl podle vyobrazení v kronice Staré paměti kutnohorské od J. Kořínka. Původní pozdně gotický oltář z roku 1502 se nedochoval.
Přenádhernou shledávám klenbu nad hlavní lodí. Tato klenba byla postavena podle návrhů Benedikta Rejta. Po smrti stavitele Rejta provedli dostavbu mistr Mikuláš a Jan Vlach. Obdivovat tedy můžeme nádhernou hvězdicovou klenbu a kroužená žebra. Kolem hlavní lodi chrámu se nacházejí kaple. Jde o věnec kaplí a čítá jich osm. Najdeme tady kapli svaté Kateřiny, svatého Blažeje, svatého Kříže, svatého Václava, svatého Basilea, svaté Doroty, Smíškovskou (nebo také nazývanou Smíškovu) kapli, kapli svaté Barbory (neboli kapli Hašplířskou).
V kapli svaté Kateřiny najdeme překrásný oltář, obraz znázorňující svatou Kateřinu (práce malíře Ignáce Raaba) z roku 1750 a plastiku z období gotiky. Tato plastika zobrazuje Trůnící Pannu Marii.
Součástí kaple svatého Blažeje je obraz Stětí svatého Jana Křtitele a pochází z dílny, již zmíněného, mistra Raaba.
V kapli svatého Kříže můžeme obdivovat stejně zasvěcený oltář ze 17. století, plastiky pocházející z 18. století a obraz svatého Vojtěcha.
V kapli svatého Václava najdeme obraz rovněž zasvěcený svatému Václavovi. Datovat ho můžeme do 2. poloviny 17. století a předpokládá se, že je prací malíře Karla Škréty. Kopie staroboleslavského palladia je zobrazena na menze2.
Otlář v kapli svatého Basilea také pochází ze 17. století. Najdeme zde obraz svatého Josefa s Ježíškem. Je na něm také situován archanděl Michael.
V kapli svaté Doroty se nachází plastika s ukřižováním. Zpozorovat zde můžeme i iniciály Václava IV., které jsou umístěny na svorníku, a václavské emblémy nacházející se v klenbě. V této kapli je nástěnná malba vyobrazující svatého Kryštofa.
Původně kaple Panny Marie a svatého Petra a Pavla se nyní nazývá Smíškovská nebo také Smíškova kaple. Jde o hrobní kapli Smíšků z Vrchovišť. Michal Smíšek byl jedním z důležitých a zámožných měšťanů. V této kapli jsou unikátní fresky. Tato výzdoba je prací nizozemského umělce. Ten bývá zmiňován titulem Mistr Smíškovy kaple. Jedna z nástěnných maleb je votivní3 scéna rodiny Smíšků, která se připravuje k bohoslužbě. Nad touto freskou se nacházejí čtyři výjevy ve velkém rozměru, mezi ně patří například Ukřižování Páně. Najdeme zde i křídlový oltář pocházející z 15. století.
Kaple svaté Barbory, označována také jako kaple Hašplířská, je známa svými freskami vyobrazující výjevy havířů a hašplířů při práci. Na stěně této si můžeme prohlédnout erb Kutné Hory z období pozdní gotiky. Erb zdobí kalich, jež má na sobě W (vladislavský znak). Tento kalich nesou dva havíři oblečeni v perkytlích4 bílé barvy. Tito dva havíři drží štíty obsahující havířské znaky, jako je šlígle5 a permlice6.
V chrámové předsíni můžeme najít oltář svaté Agáty od Ignáce Raaba, ale také malby vyobrazující svatováclavské legendy. Tyto obrazy pocházejí ze 17. století.
Jižní loď chrámu zdobí bývalá Mincířská kaple s oltářem zasvěceným Františku Xaverskému. Jsou zde také nejstarší chrámové nástěnné malby pocházející z poloviny 15. století. Ve zdi této jižní lodi bylo v 15. století gotické okno. To bylo za nějakou dobu zazděno. Stěna byla po té pomalována freskami s Pannou Marií. Ale v období baroka byly tyto malby přetřeny bílou barvou a při opětovném probourání okna v 19. století byly nenávratně zničeny. Avšak dochovaly se alespoň postranní části, které zobrazují kupříkladu scénu pašijí7 anebo adorující8 anděle.
V severní lodi najdeme nádherné vyřezávané chórové lavice z konce 15. století. V historických pramenech je jako jejich zhotovitel označován řezbář z Kutné Hory, Jan Nymburský. Ten se nechal ovlivnit Petrem Parléřem a jeho výzdobou v chrámu svatého Víta v Praze. Dříve stávaly pod kruchtou9 a nyní jsou situovány vedle zákristie10.
Svatobarborský chrám je jedním z nejdůležitějších staveb období pozdní gotiky v Čechách. Je zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 1990.
